Kommersant vyzpovídal zástupce Kurdské národní rady
Türkiye přeskupuje síly syrské ozbrojené opozice pod svou kontrolou v severní Sýrii. Region se domnívá, že Ankara se připravuje na novou operaci proti Kurdům. Korespondentka Kommersantu Marianna Belenkayaová diskutovala o vyhlídkách vojenského scénáře, stejně jako o dalších otázkách souvisejících s vývojem v Sýrii, s Kamiran Hadjo, vedoucím oddělení mezinárodních vztahů Kurdské národní rady (KNC), který je rovněž členem Syrské Ústavní výbor z opozice. Kurdská národní rada na rozdíl od ostatních kurdských sil udržuje kontakty s Ankarou a opozicí jí loajální v Sýrii.
Ukončete režim celé obrazovky
Rozbalte na celou obrazovku
Vedoucí oddělení mezinárodních vztahů Kurdské národní rady Kamiran Hajo
Foto: Marianna Belenkaya/Kommersant
— Téměř každý mluví o možné turecké operaci v severní Sýrii. Váš názor: co se tam děje a je možná operace?
“Nemyslím si, že Türkiye udělá něco bez zeleného světla ze Spojených států.” Když jsem byl v Ženevě během ústavního výboru, zeptal jsem se na to zástupce náměstka ministra zahraničí pro záležitosti Blízkého východu Ethana Goldricha. A řekl, že USA nepodporují žádnou vojenskou operaci. Rozhodující v této otázce by mohlo být setkání mezi americkými a tureckými prezidenty Joe Bidenem a Recepem Tayyipem Erdoganem. Není snadné podniknout vojenskou operaci bez souhlasu USA. Zdá se mi, že se nic nestane, ale nedokážu předvídat, co Türkiye udělá. Pokud do toho prezident Erdogan přesto půjde, bude muset počítat se všemi riziky. Bude to jeho osobní odpovědnost. Ekonomická situace v Turecku je velmi obtížná; Erdoganova strana může v budoucích volbách ztratit některé hlasy.
„Všechno ale vypadá jako příprava na vojenskou operaci – přesun jednotek, posílení sil syrské ozbrojené opozice.
– Ano, slyšeli jsme o tom. Není to ale poprvé, co se to stalo. Tento druh přípravy probíhá neustále, stejně jako výměny úderů.
— Jak vy sám hodnotíte situaci v severní Sýrii?
– Sever bych nevyzdvihoval. V celé Sýrii je situace velmi složitá. Nemyslím vojenskou složku. Lidé hodně trpí. Není naděje, že v blízké budoucnosti bude možné politické řešení. Politické řešení syrského problému je soustředěno v rukou Ústavního výboru. V jeho práci ale není žádný pokrok.
— Co se stalo na posledním zasedání redakční skupiny ústavního výboru? Na začátku setkání byli všichni plni optimismu, mluvili o dobré atmosféře a pak najednou vše skončilo zklamáním.
— Ano, poprvé od začátku činnosti výboru jsme souhlasili s tím, že povedeme dialog o principech ústavy. A to mi dalo naději. Byl to velký krok vpřed, protože až do tohoto bodu jsme viděli, že Damašek bránil jakékoli práci na sepsání nové ústavy nebo aktualizaci stávající ústavy z roku 2012.
A ve skutečnosti byla atmosféra velmi dobrá, ale celé ty dny jsme pozorovali, jako by se vládní delegace rozdělila na dvě skupiny. Někteří skutečně diskutovali o ústavě, zatímco jiní se jen zdržovali.
To znamená, že Damašek na jedné straně demonstruje mezinárodnímu společenství, že je odhodlán pracovat, ale na druhé straně nechce udělat nic pro změnu ústavy.
— Kvůli jakým problémům se práce zastavila, co způsobilo největší kontroverzi?
– My jsme navrhovali své nápady, oni navrhovali své nápady a udělali to i zástupci třetí části ústavního výboru – občanské společnosti. Měli jsme diskuzi, ale když jsme se pokusili všechny myšlenky přivést ke společnému jmenovateli, Damašek to nepřijal. Diskutovali jsme mimo jiné o otázkách státní suverenity, terorismu a ozbrojených sil. Například termín „terorismus“ v Ústavě by teoreticky neměl vyvolávat kontroverzi. Všichni jsou proti terorismu. Režim však vše obrátil v politickou diskusi. Ale články ústavy nejsou politickou diskusí. To není naše práce. A vše nakonec skončilo v ničem, představitelé Damašku vše odmítli, byť některé myšlenky vycházely právě z aktuální ústavy přijaté režimem v roce 2012.
— Co bude dál s prací ústavního výboru?
„Řekli jsme zástupcům OSN, že pokud nedokážeme vytvořit mechanismus, který nám umožní shodnout se na základních principech ústavy, jaký je smysl jednání. A zvláštní vyslanec generálního tajemníka OSN Geir Pedersen znovu slíbil, že bude mluvit se všemi – se syrskou vládou, s Rusy a se Spojenými státy.
— Plánuje se další schůze výboru?
— Ještě ne, ale možná začátkem prosince.
— Jaký je účel vaší návštěvy Moskvy?
— Rusko je velmi důležitým státem v syrském konfliktu a věříme, že snad každý ze Sýrie odejde, ale Rusko zůstane. Kurdský region, kurdská otázka je velmi kritická. Proto musíme být vždy v kontaktu s Ruskem a pokračovat v našich vztazích. Kromě toho jsme diskutovali o práci ústavněprávního výboru.
— Řekla vám ruská strana něco o výboru?
“Jen poslouchali náš pohled.” Ale pan Lavrentyev (Alexander Lavrentyev je zvláštní zástupce ruského prezidenta pro Sýrii – Kommersant) byl v Ženevě sám a všechno viděl. Když jsme tam mluvili, řekl, že bude znovu mluvit se syrskou vládou. Řekl také, že během své poslední návštěvy Damašku byl syrský prezident Bašár al-Asad velmi pozitivní a doufali, že dojde k pokroku. To se ale nestalo, nyní se chystají znovu sejít. Uvidíme, co bude dál.
— Zmínil jste důležitost kurdské otázky. Budete to projednávat v rámci ústavního výboru, probírat třeba kurdskou kulturní autonomii nebo něco podobného?
— Vždy mluvíme o federální struktuře Sýrie. Ale když vidím, jak probíhá diskuse v rámci výboru, chápu, že nastolovat taková témata je velmi obtížné. Chceme dosáhnout základních práv – politických a kulturních pro všechny národní složky v Sýrii, nejen pro Kurdy. Máme Asyřany, máme Turkmeny, máme další menšiny. A to je také jeden z účelů naší návštěvy Moskvy, protože Rusko nám v této věci může pomoci. I když mentalita syrského režimu se nemění. Nikdo je nemůže nutit k ústupkům.
— Mnoho lidí říká, že území na severu země se stále více podobá Turecku, nikoli Sýrii. Turecká měna, turečtina, turecké školství se zde stále více rozšiřuje. Jak se k tomu stavíte?
„Velmi se bojíme demografických změn a podobných procesů. Ale také chápeme, že Türkiye se snaží podporovat lidi, kteří v těchto oblastech žijí, a to i ekonomicky. Ale nemyslím si, že se toto území stane součástí Turecka. Toto je část Sýrie a jednoho dne se do Sýrie vrátí. Ne v důsledku vojenské operace, ale v důsledku politického rozhodnutí.
—- Ale všichni vidíte, co se stalo v iráckém Kurdistánu, který po mnoho let existoval odděleně od zbytku Iráku, a nyní je velmi těžké říci, že je to jedna země.
“Nemyslíme si, že syrský konflikt bude trvat dalších 20 let.” Nemyslím si, že celé generace budou žít pod tureckou nadvládou. Ale opakuji, jsme znepokojeni demografickými změnami a neustále o tom mluvíme s tureckou stranou. Například mnoho kurdských obyvatel Afrínu opustilo oblast a nahradili je zástupci jiných národů. To nás velmi znepokojuje.
— A co ti odpoví Türkiye?
– Říkají, že je to dočasné. Nyní je situace taková, že lidé jsou nuceni se stěhovat z jedné oblasti do druhé, a to se týká nejen Afrínu, a po nalezení politického řešení syrské krize se situace změní.
— Kurdská národní rada nedávno obvinila syrskou opozici, že nedodržela svůj slib chránit práva Kurdů v Afrínu.
– Ano, měli jsme prohlášení v tomto smyslu. Existují ozbrojené skupiny, které zabíjejí a unášejí lidi a berou peníze a domy.
— Je něco, co můžete udělat, abyste těmto lidem pomohli, kromě prohlášení?
„Jsme politická síla, na Zemi nemáme žádnou přítomnost.
— V tomto ohledu je otázkou: jak vlivná je Kurdská národní rada v Sýrii ve srovnání se Syrskou demokratickou radou (SDC), která má vojenskou strukturu Syrských demokratických sil (SDF)?
„Stále máme v okolí mnoho lidí, kteří jsou členy naší strany. Hovoříme o kurdských oblastech na severu Sýrie. Na východ od Eufratu, v Deir ez-Zor a Rakka, nejsou téměř žádní Kurdové. Takže jsme docela politická síla, ale ne vojenská.
— Udržujete kontakty s SDS?
– Teď ne. Ale měli jsme nějaké kontakty. Čekáme na Spojené státy, protože byly prostředníky a garanty tohoto dialogu.
“Právě jsem se na to chtěl zeptat.” USA se snažily sjednotit všechny kurdské politické síly. Jak jsou v této oblasti úspěšní?
„Dosáhli jsme všeobecné politické dohody, ale stále zbývá mnoho otázek, které je třeba projednat. Například vliv na situaci Kurdské dělnické strany, sociální témata, vojenská témata. Mnoho lidí bylo uneseno silami Strany demokratické unie (PYD), o jejich osudu nic nevíme. Čekáme tedy, až Spojené státy pošlou svého nového zástupce, který se bude tímto tématem zabývat.
— Je známo, že Moskvě se nelíbí aktivita USA v kurdském směru. Říkají vám o tom ruští diplomaté?
— Ano, víme o konfliktech mezi USA a Ruskem. My se ale jako malý účastník této velké hry snažíme udržovat vztahy se všemi – s Ruskem i USA. A víme, že Spojené státy jednoho dne odejdou. Ale Rusko zůstane.
— Moskva se domnívá, že nebýt Spojených států, byli by Kurdové v dialogu s Damaškem aktivnější. souhlasíte?
– Nejde o nás, ale spíše o PYD, SDF nebo SDS. Pokud vím, Spojené státy neusnadňují jejich dialog se syrským režimem, ale ani mu nebrání. Zejména administrativa prezidenta Joea Bidena. Postoj administrativy Donalda Trumpa byl velmi jasný: nemůžete nic dělat. Teď je to trochu jinak.
— Cítíte změnu ve Washingtonu ve vztahu k Damašku? Jsou připraveni na dialog se syrskými úřady?
“Nemyslím si, že Spojené státy budou mluvit s Damaškem.” Ale jsem si jistý, že jordánský král Abdulláh by nikdy nezavolal Bašáru al-Assadovi bez zeleného světla ze Spojených států. A viděli jsme, že syrský ministr zahraničí Faisal Miqdad měl během Valného shromáždění OSN v New Yorku asi 30 schůzek se zástupci jiných zemí. To si dříve nebylo možné představit. Takže tam jsou změny.
- Marianna Belenkaya odhlásit odběr
- Vše o Blízkém východě přihlásit se k odhlášení
- Situace v Sýrii přihlásit se k odběru