Karapet Avakyan pěstuje aloe v Arménii již osmým rokem. Zatím nemá žádné partnery, protože toto podnikání nepřináší rychlý příjem; vyžaduje čas, trpělivost a investice. O tom, že se mu to podaří, však podnikatel nepochybuje.
Karapet Avakyan se zpočátku nezajímal o snadné, standardní činnosti, které nevyžadovaly velké úsilí. Chtěl založit firmu, která by mu dala zabrat mozek a dala by mu příležitost přijít s něčím novým.
Avakyan byl vystudovaný geologický inženýr a nepracoval ve své specializaci. Vytvořil skleník ve vesnici Gai v armavirské oblasti Arménie. Zpočátku se zabýval pěstováním rajčat a jiné zeleniny, ale protože tato činnost byla docela banální a nebyla příležitost se rozvíjet, rychle tuto myšlenku opustil a zaměřil se na květiny.
© Sputnik / Asatur Yesayants Karapet Avakyan ve sklenících s aloe ve vesnici Gai, Armavir
Karapet Avakyan ve sklenících aloe ve vesnici Gai, Armavir
© Sputnik/Asatur Yesayants
Karapet přivezl chryzantémy z Holandska a jejich pěstováním strávil téměř 7 let. Své podnikání vedl otevřeně a každému vyprávěl o nuancích a jemnostech pěstování květin. Brzy se této záležitosti ujali další. Poté Karapet přešel na pěstování alstroemeria, ale tato činnost se rozšířila i mezi další farmáře. V důsledku toho Avakyan ztratil zájem o tento případ.
18. února 2019 08:24
Co pěstovat ve skleníku, aby to bylo na trhu žádané? Karapet spolu s partnerem z Íránu začal hledat nové možnosti. Nejprve chtěli ze sousední země dovézt speciální odrůdu tymiánu pro vaření nálevu i pro použití při výrobě kosmetiky.
Karapet není marketér, ale má podnikatelský talent. Začal jsem studovat a analyzovat trh, zjistil jsem, že na trhu není poptávka ani tak po tymiánu, ale po aloe (agáve), a co je nejzajímavější, nikdo ho u nás nepěstuje. Naposledy se aloe v republice pěstovalo ještě za sovětských časů.
„Jedna farmaceutická společnost v Arménii dovážela 10-15 tun aloe ročně. Majitel podniku řekl, že pokud začnu pěstovat aloe a léčivé vlastnosti rostliny budou splňovat standardy společnosti, pak ji ode mě rád koupí. Podepsali jsme předběžnou dohodu a přivezl jsem sazenice z jihu Íránu,“ říká Karapet.
© Sputnik / Asatur Yesayants Aloe skleníky ve vesnici Gai, Armavir
Aloe skleníky ve vesnici Gai, Armavir
© Sputnik/Asatur Yesayants
Pravda, pochopil, že hned to nebude žádný zisk, protože než se listy aloe obohatí o potřebné prospěšné látky, trvá to minimálně 4 roky, poté se z nich dají vyrábět léky.
Geologický inženýr, který netušil, jak aloe pěstovat, začal číst odbornou literaturu, úzkostlivě studovat problematiku a pozval si konzultanty z Íránu. Po 3 letech se listy vypěstovaného aloe začaly posílat na laboratorní testy. Postupně jsme dosáhli výsledků: rostliny byly obohaceny o všechny potřebné prvky. Když konečně přišel čas sklizně, výrobce léků odmítl aloe koupit. Do té doby poptávka po drogách využívajících tyto suroviny poklesla.
© Sputnik / Asatur Yesayants Aloe skleníky ve vesnici Gai, Armavir
Aloe skleníky ve vesnici Gai, Armavir
© Sputnik/Asatur Yesayants
Karapet do vytvoření tohoto podniku vložil nejen své úsilí, ale také své poslední peníze. Jediný farmář pěstující aloe v Arménii se začal zabývat maloobchodem a prodával rostlinu běžným zákazníkům. Pak udělal další krok: získal 100% čistý extrakt z listů aloe metodou slavného akademika Filatova a otevřel si také vlastní obchod. Samozřejmě, že Karapet musel prodávat listy a extrakt z aloe pod cenou, ale nepochyboval, že je na správné cestě.
„Po pár letech, kdy už byli lidé přesvědčeni o kvalitě našich surovin, jsme zvýšili cenu. Přirozeně zpočátku byla nespokojenost, ale neměli jsme jinou možnost. I po zdražení jsme pracovali bez zisku,“ vysvětluje podnikatel.
© Sputnik / Asatur Yesayants Karapet Avakyan ve sklenících s aloe ve vesnici Gai, Armavir
Karapet Avakyan ve sklenících aloe ve vesnici Gai, Armavir
© Sputnik/Asatur Yesayants
Chcete-li rychle vydělat peníze a akumulovat kapitál, musíte dělat něco jiného než pěstování aloe. Rozvoj tohoto podnikání vyžaduje čas.
Dnes Karapet spolupracuje s kosmetickými firmami. S použitím aloe se vyrábí asi 45 druhů kosmetických přípravků na obličej a tělo a do konce roku chtějí tento počet zvýšit na 100 kusů.
© Sputnik / Asatur Yesayants Hydratační sérum s aloe olejem
Hydratační sérum s aloe olejem
© Sputnik/Asatur Yesayants
Peníze získané z prodeje surovin sotva pokrývají výdaje, zisk stále není a půjčky, jak říká Karapet, dosáhly nepopsatelných rozměrů. A přesto Karapet věří, že se na něj usměje štěstí.
Autor myšlenky hrdě poznamenává, že arménské produkty na bázi aloe nemají ve světě obdoby. A pokud jsou mýdlo, šampon, krémy na ruce a obličej s obsahem aloe dražší než obvykle, pak těm, kdo je používají, určitě pomohou.
„Cílem není prodat co nejvíce, ale přinést užitek,“ ujišťuje Karapet.
© Sputnik / Asatur Yesayants Přírodní mýdlo s aloe olejem
Přírodní mýdlo s aloe olejem
© Sputnik/Asatur Yesayants
Podnikatel má neobvyklý obchodní přístup: pokud chce někdo koupit listy aloe ve velkém, prodává je za vyšší cenu než maloobchod. Vysvětluje to tím, že skleník není bezrozměrný, stejně jako počet léčivých listů. Pokud chce někdo koupit řekněme 20 kilogramů, musí si připlatit, protože z těch kilogramů by mohlo těžit 20 lidí.
Mimochodem, zahraniční podnikatelé už projevují zájem o suroviny a chtějí vyvážet tuny listů aloe. To jsou ale příliš velké objemy, protože pokud budou takové zásilky vyvezeny, budou trpět především sami občané Arménie, protože jich bude v zemi nedostatek. Mezitím je podle Karapeta jeho úkolem pomáhat svým krajanům.