Proč při setkání s Malajci místo „Jak se máš?“ Ptají se: “Už jsi jedl?” a jak vybrat perfektní durian? Kde je to správné místo k lenošení? A co dělat, když potkáte člověka posedlého amokem? Odpovědi na tyto otázky a krátký gastronomický průvodce nočním trhem jsou v novém díle lingvistické série Arzamas
Malajsie je země jihovýchodní Asie s téměř 33 miliony obyvatel. Geograficky se skládá ze dvou částí: západní neboli poloostrovní a východní, která se nachází na severozápadě ostrova Borneo. Malajsie má třináct států a tři federální území. V čele devíti států stojí sultáni, v čele čtyř dalších guvernéři a tři federální území, včetně hlavního města Kuala Lumpur, Labuan a Putrajaya, jsou řízena ústřední vládou. Vláda Malajsie je volitelná federální konstituční monarchie, kde je nejvyšší vládce volen na pětileté období z řad devíti vládnoucích státních sultánů (ve skutečnosti však výkonná moc přísluší vládě pod vedením premiéra).
Na území Malajsie vždy koexistovalo mnoho autochtonních jazyků, mezi něž patří jazyky původních obyvatel poloostrova Malacca a východní Malajsie: Mah Meri, Tonga, Temiar, Iban, Bidayuh, Melanau atd. Během britského kolonialismu, tedy od konce 1957. století do roku XNUMX, se etnolingvistická situace ještě zkomplikovala. Angličtina se stala silnější ve všech sférách vlády a veřejného života. Britská poptávka po pracovní síle vedla k příchodu migrantů z Číny a jižní Indie do Malajsie. Dnes Bumiputra Doslova „bumiputra“ se překládá jako „synové půdy“: Bumi – “země, svět”, putera – “syn”. Toto je jméno dané Malajcům a dalším původním obyvatelům Malajského poloostrova a východní Malajsie. tvoří 70 % obyvatel země, Číňané – 22,4 %, Indové – 6,6 % a přibližně 1 % je z jiných národností.
V roce 1957, po dosažení nezávislosti, se malajština stala národním jazykem – BYR, což vyvolalo nespokojenost mezi ostatními etnickými skupinami. V roce 1969 byl úřední jazyk přejmenován na malajštinu – Bahasa Malajsie. To zdůraznilo jeho příslušnost ke všem národním skupinám v zemi, nejen k Malajcům. Toto jméno se však nerozšířilo ani mezi obyvatelstvem země, ani v zahraničí – jazyk Malajsie se nazývá malajština.
1. Makan
Jídlo je jednou z nejoblíbenějších kratochvílí malajského lidu i bez něj makan-makan, tedy společné jídlo, ani jedna schůzka není kompletní. Když se potkáme, říkáme: “Jak se máš?” Malajci říkají: “Už jsi jedl?” (Dah makan?) Tuto otázku doprovází následující gesto: prsty pravé ruky V islámu, což je státní náboženství Malajsie, je levá ruka považována za nečistou, proto jedí a zdraví se pravou rukou. složené do drdolu a přinesené k ústům.
Tradičně Malajci jedí rukama vsedě na podlaze, a to nejen ve vesnicích, ale také během pracovního oběda s kolegy. Pokud se na stole objeví příbor, je to vidlička a lžíce, která se používá jako nůž: s jeho pomocí se jídlo dělí na kousky nebo se oddělují kosti.
Rýže zaujímá v místní gastronomické kultuře zvláštní místo: vaří se k snídani, obědu i večeři. Z rýže se vyrábí sladkosti – například malé barevné koláčky kuih-muih, které se podávají při všech akcích a svátcích. Rýže bude určitě na talíři s masem, rybami a zeleninou. Takovým pokrmům se říká lauk-pauka zpravidla jsou velmi ostré. Lásku Malajců ke kořeněným jídlům ilustruje následující pantun Pantun – žánr malajského folklóru, což je čtyřverší s křížovým rýmem, kde první dva řádky význam pouze naznačují a poslední dva jej prozrazují. věnovaná sambalu, pikantní omáčce z červeného pepře:
Proč potřebuješ krásnou batiku,
Pokud to nelze nosit;
Proč potřebuješ krásnou ženu?
Pokud neví, jak vařit sambal Překlad autora. .
2. Mamák
Levná 24hodinová pouliční kavárna
Slovo mamak pochází z tamilštiny Starověký drávidský jazyk používaný v jižní Indii. slova maa-ma, tedy „bratr matky“. V Malajsii se používá jako zdvořilá adresa pro Indy, kteří praktikují islám. Postupem času se tak začaly nazývat i levné pouliční kavárny, které vlastnili muslimští indiáni. Tyto 24hodinové podniky s levným jídlem a pitím najdete všude: mamak je jakési společenské centrum moderních Malajců. Zakousnout se sem jezdí zástupci všech národností (makan-makan), setkat se s přáteli, popovídat si, podívat se na fotbalový zápas a vypít kávu.
Kopi („káva“) nebo Tech („čaj“) se obvykle pije s kondenzovaným mlékem a zabírá asi třetinu šálku. Lze objednat kopi-o и teh-o – bez kondenzovaného mléka nebo mléka, ale s cukrem. Černá káva nebo čaj se nazývá kopi-o kosong nebo teh-o kosong (prázdný znamená “nula”). K dispozici je také káva s mlékem a cukrem (kopi-c) a kávu s mlékem, ale bez cukru (kopi-c kosong). Kopi-peng – káva s mlékem a kostkami ledu a kopi-jin-jong-lai – s kondenzovaným mlékem a mlékem. Ale asi nejzajímavější horký nápoj je ten tarik (Tarik – „pull”): čaj s kondenzovaným mlékem. Proces přípravy tohoto nápoje připomíná kuchařskou show.
Lepak znamená nedělat nic speciálního, ale prostě si užívat volný čas – třeba sedět v mamaku s přáteli. Pokud dříve kultura večírků (budaya lepak) byl spojován s teenagery, plýtváním časem a nepořádkem, nyní je negativní konotace vyhlazena: je to prostě malajský způsob života – klidný, bez spěchu, s přáteli. Malajci opravdu nikam nespěchají. Zpoždění na schůzku o půl hodiny nebo dokonce o hodinu je běžné. Na letní paralympiádě v Tokiu v roce 2020 získal malajský šampion ve vrhu koulí Muhammad Ziyad Zolkefli zlato a vytvořil světový rekord 17,94 m. Před startem však dorazil do čekárny se tříminutovým zpožděním – soupeři ho dokonce obvinili z porušení pravidel. V důsledku toho byl Muhammad zbaven medaile a jeho výsledek byl anulován.
jiná slova kultur
11 slov, která vám pomohou porozumět řecké kultuře
Moře, olivový olej, důstojnost a společnost
11 slov, která vám pomohou porozumět tchajwanské kultuře
Incident 228, Q, “jahody”, drcený čaj a elastické jídlo
11 slov, která vám pomohou porozumět hongkongské kultuře
Ranní pití čaje, naděje na štěstí, vášeň pro nesmyslné věci a kletby
4. Tábor Balik
Odjet na prázdniny s rodinou
„Necítím dlouhou cestu, protože moje srdce je připraveno vyskočit z mé hrudi. Moc se těším na setkání se svými příbuznými, jejichž obraz mám vždy před očima,“ zpívá slavný malajský zpěvák Sudirman ve stejnojmenné písni „Balik Kampung“. Otočte se znamená “vrátit se” vesnice – “vesnice”.
Malajská společnost udržuje silné komunitní a rodinné vazby. Mnoho rodin pravidelně pořádá rodinné rady, kde se projednávají a činí důležitá rozhodnutí. A přestože mladší generace raději odchází za studiem a prací do velkých měst, během státních svátků, jako je konec muslimského půstu a čínský Nový rok, je zvykem vracet se do rodné vesnice (dnes však vesnice stále více znamená jakoukoli lokalitu, kde žije rodina a lidé, kteří na vás čekají). Během takových prodloužených víkendů se města vyprázdní a úřady vypravují meziměstské autobusy a vlaky navíc.
5. Amuk
Útok nemotivované agrese, nekontrolovatelný vztek, vztek
Tento fenomén, běžný v zemích jihovýchodní Asie, psychologové charakterizují jako stav dočasné duševní poruchy. Amuk – starověké slovo spojené s vírou v duchy a magické rituály. Před bitvou se válečníci záměrně uvádějí do stavu amoku, aby se prodchli nebojácností a získali sílu.
Pokoušet se zastavit člověka, který propadl amoku, je nebezpečné a prakticky nemožné. Tento stav podrobně popisuje Stefan Zweig ve svém stejnojmenném románu:
„. Tohle je vzteklina, připomínající psa. záchvat nesmyslné, krvežíznivé monománie. To je pravděpodobně způsobeno klimatem, touto dusnou, nasycenou atmosférou, která jako bouřka tlačí na nervový systém až nakonec exploduje. Malajština. náhle vyskočí, popadne nůž, vyřítí se na ulici. a běží dopředu a dopředu. aniž by věděl kam. Na koho na silnici narazí, člověk nebo zvíře, on zabije ho svým “kris” Chris – Malajská dýka s klikatou čepelí a ozdobnou rukojetí zdobenou řezbami. , a pohled na krev ho rozpaluje ještě víc. Na rtech se mu objeví pěna, vyje jako divoké zvíře. a běží, běží, běží, nedívá se ani napravo ani nalevo, běží se srdceryvným křičí, se zakrváceným nožem v ruce, na svou strašlivou, neochvějnou cestu. Lidé ve vesnicích vědí, že neexistuje žádná síla, která by mohla zastavit toho, koho pronásledují Amok. křičí, varovat ostatní, když se přiblíží. “Amok! Amok!“, a všichni utečou. a on spěchá, neslyší, nevidí, zabíjí ty, které potká. až je zastřelen jako vzteklý pes, nebo se sám nezhroutí k zemi. “
Místní média dnes tento termín stále častěji používají k popisu pogromů, drogových útoků nebo masakrů. Charakteristickým rysem amoku oproti jiným trestným činům je jeho náhlost: není dopředu plánován.
6. Lah
Zpevňující částice; vyjadřuje širokou škálu emocí
Malajská řeč je emocionální a vykřičníky a zesilující částice se používají k vyjádření rozmanité škály pocitů. To cizince mate: i když mluví, Malajci přidávají na konec slov a vět podivné hudební tóny. laha jeho význam se může lišit. Například změkčení imperativu: „Žádný ohňostroj. Nemůžu vystát ten hluk.” Ale žádný ohňostroj. Nemůžu vystát ten hluk. Nebo ujištění: „Ach, dobře! Přišli i další lidé!” — Dobře! Ve skutečnosti jsou tu další lidé, kteří přišli také! Rozhořčení: “Ale lidé jsou velmi chudí!” — Lidé jsou zde velmi chudí! Přesvědčení: „No, to není špatné! Zkuste to, možná sami sebe překvapíte!” — Není to špatné! Zkuste to, možná sami sebe překvapíte!
K vyjádření překvapení, zklamání, lítosti nebo šoku používají Malajci vykřičník alamak – to je “wow” a “ach” a “najednou” a dokonce “fuj”. Výkřik aduh v různých kontextech může mít různé významy – od vyjádření bolesti při úderu až po dotyk kotětem. A smutek lze vyjádřit citoslovcem ayuhai.
Všechny tyto výkřiky, stejně jako lah, hovorově používaný Malajci všech národností a také obyvateli Singapuru, kde je malajština jedním ze čtyř úředních jazyků Singapur má čtyři úřední jazyky: angličtinu, malajštinu, tamilštinu a putonghua nebo mandarínštinu (standardní čínštinu). .
7. Bahasa rojak
Bahasa – “jazyk”, Rojak – “salát ze syrové zeleniny a ovoce.” Malajština má sice status státního jazyka, ale v běžném životě se lidé dorozumívají smíšeným jazykem. Zahrnuje prvky angličtiny a tamilštiny, stejně jako čínské dialekty: v podstatě člověk přechází z jednoho jazyka do druhého mícháním slov.
Víry v nadpřirozené síly a duchy, které byly základem života na souostroví před pronikáním islámu, jsou v malajské společnosti stále silné. Bomokh používá lidové metody a postupy alternativní medicíny – masáže, bylinky, krveprolití a tak dále – k léčbě různých nemocí. Pokud taková léčba nepřinese výsledky, může se uchýlit k magickým kouzlům a rituálům. Lidé věří, že bomoh má superschopnosti, může komunikovat s duchy a způsobit nebo zastavit déšť.
V roce 2014, malajský bomoh Mahaguru Ibrahim Mat Zin, známý jako král šamanů (Raja Bomoh), se proslavil po celém světě pátráním po zmizelém boeingu na mezinárodním letišti v Kuala Lumpur. Chvíli se díval na vrchol Versha – rybářské náčiní vyrobené z větviček. V Malajsii tradiční top připomíná koš ve tvaru kužele. bambusovými trubkami a zjistil, že dopravní letadlo ukryté kouzelnými tvory z malajského folklóru se nachází v tajemném světě nad Jihočínským mořem. O několik dní později se on a jeho čtyři asistenti znovu objevili v letištní hale, tentokrát s kbelíkem vody z posvátné studny Zamzam v Mekce a dalšími magickými artefakty, aby provedli další rituál. Tentokrát Mahaguru Ibrahim srazil dva kokosy a zakřičel “Takbir!” (to znamená: “Alláh je velký!”). Poté se spolu se svými pomocníky posadil na koberec a pomocí klacku, košíku a dvou kokosových ořechů začal z letadla odstraňovat vliv magických sil. Mahaguru Ibrahim byl za své protiislámské činy několikrát pokutován. Poté, co se omluvil všem muslimům světa, pokračoval v pobouření veřejnosti – například tím, že bránil Malajsii před jaderným úderem KLDR po zhoršení bilaterálních vztahů 13. února 2017 starší bratr North Korejský vůdce Kim Čong-un Kim Čong-nam byl zabit na mezinárodním letišti v Kuala Lumpuru, který uprchl ze země v roce 2003. Malajsie obvinila Severní Koreu z přípravy vraždy. , zastavení koronaviru a přeměna banánových listů na bankovky.
9. Pasar malam
Pouliční trh, podobný našemu blešímu trhu, se večer otevírá v jedné z městských ulic, která je speciálně blokována, a běží až do pozdních nočních hodin. Středy v oblasti nejslavnější Kuala Lumpur projít malam V oblasti Cheras nejsou žádná volná parkovací místa a v samotné ulici se hromadí tolik lidí, že se protlačit nedá.
Obvykle projít malam koná se jednou týdně v určité oblasti: obchodníci tak mohou obchodovat po celém městě. Kromě ovoce, zeleniny a dalších produktů zde nakoupíte levné oblečení, doplňky a dokonce i domácí mazlíčky. Lidé sem chodí jíst: povinným atributem malajského nočního trhu jsou stánky s místním pouličním jídlem: bílou rýží Nasi Lemakvařené v kokosovém mléce se sambalem Sambal – Omáčka nebo pasta obvykle vyrobená ze směsi různých chilli papriček. , arašídy, ančovičky, okurky a vařená vejce; satay, malé špízy z drůbeže nebo masa s ořechovou omáčkou; asam laksa, pikantní rybí nudlová polévka; char koay teow, restované rýžové nudle s krevetami, škeblemi, fazolovými klíčky a zelenou cibulkou a další.
10. Gotong-royong
Vzájemná pomoc, společné věci
Od přijetí Národní kulturní politiky v roce 1973 bylo cílem vytvořit malajskou identitu, která pomůže sjednotit multietnickou populaci země. Základem jednotné malajské kultury měla být kultura původního obyvatelstva země, odpovídající prvky kultur jiných národností a islám jako důležitá složka národní kultury. tradice gotong-royong (gotong “výtah” a royong – „společně“) byla uznána jako jedna z klíčových socioekonomických hodnot národního rozvoje, která se stala základem pro vybudování jednotného malajského národa. Od té doby se však Malajci změnili: jsou zaneprázdněni svými vlastními záležitostmi a často ani neznají jména svých sousedů. To vše trápí úřady, z jejichž pohledu gotong-royong podporuje harmonii ve společnosti. V každé lokalitě funguje zvláštní orgán Výbor pro rozvoj a bezpečnost, který podněcuje vzájemnou pomoc a společné aktivity ve veřejném zájmu. Může se jednat například o čištění hřišť nebo čištění okapů. Vláda vyzývá občany, aby se aktivně zapojili do takových iniciativ – prostřednictvím sociální reklamy na billboardech a letácích, stejně jako publikací na sociálních sítích s uvedením místa, času a data příští akce. Úspěšná je zejména při zapojování školáků a studentů jejich vzdělávacích institucí do veřejně prospěšných prací.
11. Duriane
Durian sezóna trvá od dubna do září, v závislosti na státě. Podél cest jsou seřazené stany s duriany a poblíž jsou stolky, kde se můžete občerstvit. Najít nejchutnější a nejzralejší durian je jako vybrat si meloun. Ta, která je lehčí, je lepší: má více dužiny a méně semínek. Pokud je větev suchá, znamená to, že ovoce dlouho leželo na pultu. Tvrdé, velké, řídce rozmístěné hřbety (tvrdý) naznačují sladkou chuť.
Durian je v Malajsii nazýván králem ovoce. Jeho dužina je bohatá na vitamíny C a B, minerály a antioxidanty. Hlavním rysem durianu je jeho sladká chuť spojená se specifickou vůní. Je to jako jíst jahodovou blancmange na záchodě, píše Anthony Burgess ve svém románu Čas tygra.
V hotelech, dopravě a dalších veřejných místech jsou často cedule zakazující nošení durianu kvůli jeho nepříjemnému zápachu, ale Malajci tyto zákazy ignorují. Výraz „najít padlého duriana“ (dapat durian runtuh) znamená, že na vás nečekaně padlo štěstí.
Tadááám! Dnes konečně zveřejňuji příspěvek, o který mnozí žádali jak v soukromých zprávách, tak na Instagramu – o thajském ovoci.
Hned řeknu, že v tomto příspěvku jsou mé poznámky pouze o tom ovoci, které se dalo koupit přesně v sezóně, kdy jsme byli na dovolené – například rambutan jsme nikde nenašli, jako liči.
Pine
Každý, kdo věří, že ananas nikoho překvapí, nikdy nejedl skutečně zralé ananasy. Rozříznete ho – a uvnitř je průsvitný. A ne proto, že by ležel na obchodním parketu Euroopt tak dlouho, až začal pomalu bloudit. Protože je velmi zralé a šťavnaté. A sladký.
Nemůžu ani začít počítat, kolik ananasů jsem snědl během 2 týdnů dovolené. Ale rozhodně jich bylo víc než všeho ostatního ovoce dohromady. Tedy kromě manga.
Mučenka, neboli mučenka
Plody jsou kulatého nebo mírně podlouhlého tvaru. Na vnější straně je poměrně tvrdá, tlustá skořápka, trochu podobná slupce z granátového jablka. Uvnitř je dužina se semeny. Konzumace je jednoduchá – rozkrojte ji napůl a dužinu jezte lžičkou. Skořápka je nejedlá, semena jsou jedlá. Chuť dužiny je velmi jasná, na rozdíl od čehokoli jiného. Sladkokyselé s větším důrazem na kyselost.
Maracuja se stala mou osobní drogou ještě předtím, než jsem se s čerstvým ovocem osobně setkal. Před Thajskem jsem se s mučenkou setkala jen v podobě ovocného pyré do cukrovinek, v jogurtech, dortech a ručně vyráběných čokoládách. Fresh nezklamal
Thajské žluté mango
Plod je podlouhlého tvaru s hladkou žlutou slupkou. Měkká šťavnatá dužnina bez kyselosti. Uprostřed je jedna velká plochá kost.
Odrůdy manga v Thajsku jsou téměř jako odrůdy brambor v Bělorusku. Dobře, trochu méně. V každém případě je v letoviscích nejoblíbenější a nejznámější mango žluté.
Oproti zralým, šťavnatým a velmi sladkým thajským mangům máme v našich obchodech zelené šišky. Zralé mango se jednoduše rozplývá v ústech a nevyvolává žádné asociace s jehličnatými stromy ve středním pásmu
Mimochodem, pár jsem si jich přinesla s sebou a dokud jsem měla možnost, uvařila jsem k nim sobě a manželovi ovesnou kaši k snídani. Samozřejmě s přidáním marakuji Recept na kaši s mangem je na blogu – zde.
Mangosteen
Malý kulatý plod s hnědofialovou silnou slupkou a jemnou bílou dužinou uvnitř. Sladké, ale ne ošklivé. Skořápka je opět nepoživatelná. Moc chutné ovoce
Mangostany nebyly v době naší návštěvy v sezóně, takže byly docela drahé a neprodávaly se všude. Před odjezdem do Bangkoku jsme je vůbec nemohli najít.
Pitahaya nebo Dragonfruit
Středně velký plod podlouhlého tvaru s jasně růžovou slupkou. Uvnitř je hustá šťavnatá dužnina s drobnými semínky. Dužnina může být bílá nebo vínově fialová. Chuť je nasládlá, ale nijak výrazná.
Dragonfruit podle mě lépe vypadá, než chutná. Použil bych ho pouze jako součást ovocného salátu pro zvýraznění sladších plodů.
Longan
Malé ovoce (nebo bobule?) velikosti velkého hroznu. Prodej přímo na větvích, ve svazcích. Venku je tvrdá tenká skořápka, uvnitř je průsvitná sladká dužina a středně velká tvrdá kost.
Lahodné, vágně podobné liči, s manželem jsme se shodli, že longan je v prosinci jako mandarinky – sedíš, oloupeš a sníš, oloupeš a sníš. Dokud nedojdou
Karambola nebo karambola
Celý plod je podlouhlého tvaru s pěti žebry. Na řezu je hvězdička, kterou, myslím, většina z vás viděla. Slupka je tenká a jedlá, dužina šťavnatá.
Chuť je trochu výraznější než okurka Ne, dobře, je nasládlá a kyselá, ale tyto chutě jsou nějak zcela nenápadné. Stejně jako u pitahaya je zajímavější fotografovat než jíst.
Sapodilla
Tvarem je podobný kiwi, ale s hladkou slupkou. Všechno je jedlé kromě kosti uvnitř.
Chutná jako velmi šťavnatá datle. Ale pokud je to zralé. Pamatuji si, že když jsme se poprvé setkali v Dubaji, nezralá sapodilla mi zavázala ústa hůř než nejzelenější tomel.
Salacca nebo Snakefruit
Ovoce se šupinatou, pichlavou slupkou. Dužnina uvnitř je bílá, mírně průhledná.
Chuť je sladká s kyselostí. Voní trochu jako pirtus z dětství, ale bolí z toho ruce.
růžové jablko
Navenek to vypadá spíše jako sladká paprika než jablko.
A chutná stejně jako jablko velmi šťavnaté a svěží. Pro našince v něm není nic exotického, kromě vzhledu.
durian
Pravděpodobně nejdiskutovanější a nejkontroverznější thajské ovoce. Na řezu voní současně po zkažené cibuli, zkaženém mase a nemytých ponožkách thajských dělníků, kteří pět dní po sobě krájejí ananas pod spalujícím sluncem. Jaký je to zápach – smrdí tak, že by mohl klidně konkurovat suché skříni během městského dne. Proto je zakázáno nosit durian do hotelů, na paluby letadel a na jiná slušná místa.
Podle legendy se za nesnesitelným jantarem skrývá skutečně nebeská a jemná chuť dužiny. Ale očividně dost dobře nerozumím odřezkům durianové klobásy, protože jsem nic takového neochutnal. Jen ta nasládlá chuť stejné cibule a nesnesitelná touha čistit si zuby.
Mimochodem asi stejně hnusně dopadl místní karamel s durianem.
Jackfruit nebo chlebovník
Obrovské zelené pupínkové šišky, matně připomínající durian. Ale jen na pohled, a ne na chuť (a díky bohu!).
Na turistických místech se prodává již vyloupaná dužina jackfruitu – žluté hladké plátky, které vypadají jako obří semena granátového jablka. Chutnají sladce. Z nějakého důvodu mi to trochu vonělo jako kozlík, ale možná je to můj osobní dojem. Celkově – chutné. A neobvyklé.
Takhle to vypadá celé (sotva jsem to zvedl – je to těžké, je to infekce).
Takto – v rozřezaném stavu.
A to je právě jedlá část, která dobře tvoří až třetinu hmoty šišky.
No, tady je video z procesu řezání jackfruitu.
Pomelo
Fotku k němu nemám, ale koště jste v našich obchodech pravděpodobně už viděli. Ta thajská je jiná jen tím, že je uvnitř růžová.
Abych byl upřímný, pomela, která prodáváme teď, v únoru, jsou mnohem chutnější než ta thajská.
To je pro ovoce prozatím vše. Toto ale není moje poslední cesta do jihovýchodní Asie, takže toto téma ještě není uzavřené
V blízké budoucnosti se objeví další thajské příběhy, takže zůstaňte naladěni!
PS Mimochodem, jaké exotické ovoce, které není zmíněno v této recenzi, jste vyzkoušeli v Asii nebo jinde?